Výsledky kroužkování ptáků na rybnících Hejtman a Koberný

10.03.2012 17:22

 

Výsledky kroužkování ptáků na rybnících Hejtman a Koberný

v Plané nad Lužnicí, okres Tábor

 

Results of bird ringing at fishponds Hejtman and Koberný in Planá nad Lužnicí, southern Bohemia

 

Jan Fišer Josef Jahelka

 

 

V předloženém příspěvku jsou shrnuty výsledky odchytu ptáků na rybnících Hejtman a Koberný u Plané nad Lužnicí za období 1993 – 2009. Odchyt probíhal především v rákosinových porostech a příbřežních křovinách. Celková délka použitých sítí se ustálila na 244 m.

Za uvedené období bylo nově okroužkováno 14 840 exemplářů 75 ptačích druhů. Z chytaných ptáků převažovaly rákosinové druhy. Na základě dosavadních výsledků kroužkování lze dovodit, že ryb. Hejtman a ryb. Koberný jsou důležitými body na tahových cestách řady tažných ptáků.

 

In the paper are summarized the results of the ringing of birds at fishponds Hejtman and Koberný near the town Planá nad Lužnicí in summer period 1993 – 2009. The ringing camp has been running mainly in the reedbeds of the mentioned fishponds and in the bushes along the shore. The total length of mist nets was 244 m.

In total, 14 840 individuals of 75 bird species were ringed in the period 1993 – 2009. The majority of ringed birds were reedbed passerines. We expected that the fishponds Hejtman and Koberný are important for many migrating species.

 

 

Keywords: bird ringing, reedbed passerines, migration.

 

 

Úvod

 

Odchytová akce na rybnících Koberný a Hejtman v katastru města Planá nad Lužnicí (49,29 N 14,43 E) je pořádána od roku 1993. Terénní odchyt probíhá za účasti dětí a mladých příznivců ornitologie a má tak kromě svého výzkumného poslání i významný edukativní charakter.

 

Metodika

 

Termín odchytu je každoročně stejný – přelom měsíců červenec a srpen. Délka odchytu se však měnila. V letech 1993 - 95 probíhal odchyt pouze 5 dnů, následně byla doba odchytu prodloužena na 7 dnů (1996 – 98) a od roku 1999 se ustálila na konečném počtu 9 dnů. Stejně jako délka odchytu, upravovala se postupně i délka a místa odchytových stanovišť. V roce 1993 bylo použito 132 m sítí, následný rok již 196 m sítí a v letech 1995 – 96 pak už 226 m sítí typu „japonka“. Stabilní délka sítí je používána až od roku 1997 – jedná se o 244 m sítí, umístěných na celkem 15 stanovištích na obou rybnících, Boreckém potoce a v přilehlém lesním porostu Malá Hůrka. Používané sítě mají oka o světlosti 16 mm, délka jednotlivých sítí vychází z podmínek jednotlivých stanovišť a pohybuje se od 5 do 18 m.

 

Popis lokalit

 

Rybníky Hejtman a Koberný patří do soustavy rybníků na potoce Borecký v jihovýchodní části obce Planá nad Lužnicí v okrese Tábor.

 

Rybník Koberný: vodní plocha zaujímá 31,7 ha. Hráz je v 2,4 říčního km potoka Borecký. Pravou stranu nátokové partie rybníka tvoří smrkový les, který posléze přechází v doubravu v jejímž popředí je na břehu kachní farma. Na levém břehu jsou pole a louky s roztroušenými porosty jív, bříz, borovic a trnek. V litorálu levého břehu je pruh rákosí široký od 6 do 50 m. Rákosina, ve které byla situována odchytová stanoviště má rozlohu 1,67 ha a nachází se v části rybníka od hráze cca do 2/3 jeho délky. Na tuto rákosinu navazuje část břehu bez rákosu, lesík a posléze se v nátokové části rybníka nachází další rákosina o výměře 0,76 ha. Zde se odchyt ptáků neprovádí. Je možné konstatovat, že dochází k pozvolnému rozšiřování porostu rákosu do přilehlé louky, rozšiřují se i křovinné porosty. Na rákosiny navazují většinou podmáčené porosty s převahou třtiny šedavé, vyskytuje se zde kyprej vrbice, vrbina obecná, řebříček bertrám, žluťucha lesklá, hořec hořepník, kosatec sibiřský a další druhy vlhkomilných rostlin. Louky jsou využívány extenzivně, jsou sekány zpravidla 1x až 2x za rok, v některých částech se vůbec nekosí a jsou typické výskytem starčeku vodního a zeměžluče okolíkaté. Hráz rybníka je porostlá převážně duby, vede po ní silnice Planá nad Lužnicí – Košice.

 

Rybník Hejtman: hráz rybníka je v 0,4 ř. km Boreckého potoka. Vodní plocha má výměrů 26,2 ha. Po hrázi vede místní komunikace města Planá nad Lužnicí, na ni navazuje zástavba obce. Severní břeh tvoří lipová alej oddělující vodní plochu od polí a nově budované zástavby rodinných domů. Na východním břehu je situováno rybářské středisko (kachní farma a sádky). V daném prostoru jsou malé plochy rákosin, jinak je jihovýchodní břeh silně zarostlý porosty jívy a břízy na které volně navazuje listnatý les s převahou dubů. Od nátoku potoka Borecký na jižním břehu je pole a louka, končící směrem k vodě místy i 50 m širokým pruhem rákosu. Od zaústění Boreckého potoka směrem k lesu Hůrka je pruh rákosiny dlouhý cca 50 m, potom je cca 50 m dlouhý pruh porostu zblochanu vodního a dále pokračuje rákosina dlouhá cca 0,6 km. Rákosiny byly z jihovýchodní strany dotovány vodou z bezejmenného potoka od Košic. V roce 2000 byla provedena meliorační úprava potoka a rákosiny se až na litorální pasáže staly terestrickými. V rákosině je několik keřů bezu černého. Výměra rákosového porostu, kde probíhá odchyt ptáků, je 0,54 ha. Dále na tomto břehu rybníka pokračuje smíšený les, na který navazuje cca 0,5 km široký pruh louky oddělený od břehu pruhem porostu olší lepkavých, topolů osik a bříz bradavičnatých a dále je opět smíšený les. Louku navazující na jihovýchodní břeh Hejtmanu lze označit za extenzivní podmáčenou louku s výskytem česneku hranatého, krvavce totenu, bukvice lékařské a ojediněle i srpice barvířské. Louky jsou pravidelně sečeny a to minimálně 2 x za rok. V rybníku je ostrov Markéta – přírodní rezervace s chráněnou květenou, starým smíšeným porostem s převahou dubu letního a je asi jediným hnízdištěm volavky popelavé v okrese Tábor. Na ostrov je přístup po šíji přerušované lávkami od střediska rybářství.

 

Borecký potok: říční úsek 1,6 – 2,4 ř. km mezi hrází ryb. Koberný a nátokem do ryb. Hejtman je meandrovitý a bez úprav. Břehy lemují olše, duby, křovinné dřeviny.

 

 

 

 

 

 

Organizace odchytu

 

Umístění odchytových stanovišť

Převážná většina sítí je natahována do rákosových porostů rybníků, s navazujícími porosty zblochanu vodního, vysokých ostřic a vrby jívy. Na rybníku Koberný je celkem 7 odchytových stanovišť. Stanoviště č. 3 a 6 (celkem 22 m sítí) jsou umístěna výlučně do křovinných porostů. Ostatní stanoviště č. 1, 2, 4, 5 a 13 (celkem 94 m sítí) jsou v rákosinách, kde okrajové části sítí zasahují do litorálních křovin. S ohledem na stav vody v rákosinách byly k obsluze stanovišť vybudovány dřevěné lávky.

Na Boreckém potoce je zřízeno jedno odchytové stanoviště (6 m) přímo na toku, ke kterému se přiřazuje další síť (8 m) v porostu trnky obecné na levém břehu. Na odtokové stoce od stavidla ryb. Koberný do Boreckého potoka se pravidelně instaluje síť 4 m v blízkosti dubu letního.

Na rybníku Hejtman jsou 4 stanoviště (č. 8, 9, 10, 11) v celistvém terestrickém porostu rákosu obecného (74 m), na stanovišti č. 10 je ještě jedna krajní síť v porostu vrby jívy ( 8 m) na hranici rákosiny a lesa. Stanoviště č. 11 ( 8 m) bylo v roce 1993 na břehu ostrova Markéta, v letech 1994 -1996 bylo v rákosině v místě levého břehu zaústění Boreckého potoka do ryb. Hejtman. Od roku 1997 se toto stanoviště přesunulo do středu rákosin, jako určité prodloužení linie sítí stanoviště č. 9. Od daného stanoviště je tato síť oddělena keřem bezu černého. Rákosina tak byla v podstatě přehrazena napříč téměř celá a to v nejširším místě. Od roku 1997 se v křovinách (vrba jíva) jihozápadního břehu Hejtmanu instaluje 12 m dlouhá síť jako st. č. 14.

Z důvodu postižení širšího spektra chytaných ptáků a zvýšení atraktivity pro mladé zájemce o ornitologii, bylo v roce 1995 zřízeno v lese Malá Hůrka odchytové stanoviště s dvěma sítěmi o délce 8 m. Tyto sítě jsou instalovány v podrostu nižších smrků ve smíšeném lese (borovice, smrk, dub).

Vedle standardních nárazových sítí byly od roku 2001 k odchytu používány i odchytové vrše (vlčky), které byly instalovány na ryb. Koberný do porostu zblochanu vodního (5 ks) mezi stanovištěm č. 3 a st. č. 4 a na ryb. Hejtman do porostu vysokých ostřic a třtiny šedavé (4 odchytové vrše) v prostoru stanoviště č. 8.

 

Do roku 1996 byla instalace sítí prováděna v průběhu dopoledne prvního odchytového dne. Od roku 1997 jsou instalovány sítě na stanovištích již v předvečer odchytové akce a roztahují se ráno v 6,00 hod. Poslední odchytový den končí kontrolou v 10,00 hod. Kontroly sítí jsou prováděny pravidelně v cca 60 min. intervalech dle počasí (častěji za vyšších teplot v poledním období). První kontrola začíná v 6.00 hod ráno, poslední kontrola je ve 22.00 hod. večer. Odchytový režim je upravován podle charakteru počasí a např. v období vysokých teplot, v poledních hodinách, jsou exponované sítě na některých stanovištích staženy.

 

 

 

 

 

Výsledky

 

V období 1993 - 2009 bylo chyceno celkem 14 840 exemplářů 75 ptačích druhů (viz níže uvedená tabulka č. 1). Za dominantní lze považovat tyto druhy: rákosník obecný, rákosník zpěvný, rákosník proužkovaný, budníček menší a vlaštovka obecná. Jsou to ptáci vesměs typicky rákosinoví (rákosníci), s výjimkou vlaštovky obecné, která využívá rákosiny pouze k nocování. Dalším dominujícím druhem se stává i budníček menší, což je důsledek zvyšujícího se podílu keřů a dřevin v břehových porostech rybníků. Dvouprocentní hranici, z celkového počtu okroužkovaných ptáků překročily tyto ptačí druhy: budníček větší, strnad rákosní, pěnice černohlavá, konipas bílý a červenka obecná. Strnad rákosní je vázán na rákosiny, ostřicové a jiné bažinaté porosty podél mokřin a vod. Budníček větší, pěnice černohlavá a červenka obecná jsou obyvateli křovin, které jsou v dané odchytové lokalitě bohaté. Konipas bílý se do uvedené skupiny zařadil díky výsledku odchytu z roku 2000, kdy se na bočním nátoku do ryb. Hejtman realizovaly zemní práce na vodoteči a odkrylo se větší množství zeminy, kde konipasi jednak mohli najít potravu a následně v rákosinách ryb. Hejtman nocovaly desítky jedinců – v tomto roce bylo chyceno 101 ex.

K vzácnějším odchyceným ptačím druhům patří odchyty ťuhýka šedého (r. 1997), bukáčka malého (r. 1999), ostříže lesního (r. 2001), palašníčka tamaryškového (r. 2002), sýkořic vousatých (r. 2004) a konipasa lučního (r. 2006).

Odchytové vrše byly instalovány především za účelem odchytu chřástala vodního. Díky jejich instalaci byl na lokalitě také potvrzen výskyt chřástala kropenatého, který zde do té doby nebyl jinak zjištěn. Celkem bylo chyceno 8 ex. chřástala kropenatého. V  roce 2004 byla vedle dospělých ptáků chycena i mláďata chřástalů vodních.

V letech 2003 a 2004 bylo provedeno vyhodnocení opětovně chytaných ptáků v průběhu akce v daném roce. Z celkově odchycených 882 ptáků v r. 2003 se znovu chytilo 105 ex, což činí 11,9 %. Zhruba 40 % retrapů pocházelo z původního místa odchytu, či jeho blízkého okolí. V roce 2004 bylo odchyceno celkem 1140 ptáků, z toho se opětovně chytilo 191 ex, což činí 16,75 %, přičemž více jak polovina retrapů pocházela z původního místa odchytu, či jeho blízkého okolí. Předpokládáme, že ptáci vracející se na místo svého prvního odchytu jsou ptáci zde hnízdící (existuje zde vazba na hnízdo či čerstvě vylétlá mláďata). Zbytek retrapů, zjištěných v širším okolí (tj. minimálně ob jedno stanoviště od místa prvního odchytu) je zřejmě tvořen mladými ptáky zde narozenými, ale nelze zcela vyloučit ani ptáky z jiných lokalit, kteří zde pouze využívají prostor k načerpání sil. Jak je však z uvedených čísel patrné, většina chycených ptáků se na lokalitě nezdržuje a po okroužkování pokračuje v tahové cestě dále.

 

 

Tabulka 1: Výsledky odchytu ptáků na rybnících Koberný a Hejtman u Plané n/L. za období 1993 – 2009

 

Table 1: Results of the bird ringing at the Koberný and Hejtman fishponds near Planá n/L. in the period 1993 – 2009

 

 

 

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

SUMA

bekasina otavní

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

1

-

-

-

3

brambor. hnědý

1

-

3

-

1

1

1

1

-

1

2

-

-

-

4

-

-

15

brhlík lesní

-

3

3

5

7

1

4

5

5

4

3

10

7

5

6

4

4

76

břehule říční

2

1

1

-

1

-

-

5

1

3

5

11

2

19

15

3

15

84

budníček lesní

-

1

1

-

-

-

-

1

-

-

-

1

-

-

-

-

-

4

budníček menší

8

51

46

64

89

81

126

112

121

95

64

117

37

50

56

177

118

1412

budníček větší

3

12

12

23

22

32

84

45

57

45

11

23

14

13

21

42

14

473

bukáček malý

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

cvrčilka říční

-

-

-

-

2

-

6

1

1

-

-

1

-

-

-

1

-

12

crvčilka slavíková

2

1

2

1

-

1

4

1

2

1

-

5

1

1

-

1

3

26

cvrčilka zelená

-

2

-

-

1

-

1

5

4

9

-

6

3

10

-

3

5

49

červenka obecná

3

11

21

15

18

29

27

40

24

35

27

25

17

12

23

29

16

372

dlask tlustozobý

-

-

-

-

1

-

-

1

-

-

-

3

-

-

-

-

-

5

drozd zpěvný

-

2

4

-

5

3

3

7

5

9

4

7

2

5

4

3

5

68

hýl obecný

-

-

-

-

-

2

1

-

-

2

-

2

2

-

-

-

-

9

chřástal kropenatý

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

-

-

3

1

-

-

2

8

chřástal vodní

-

1

-

-

-

-

-

2

-

-

1

12

5

1

-

-

-

22

jiřička obecná

-

-

-

2

-

-

-

3

-

-

-

-

6

103

11

-

-

125

konipas bílý

-

1

-

6

3

9

25

101

8

6

80

48

1

14

3

-

3

308

konipas horský

1

-

2

20

9

3

5

8

2

-

1

6

2

7

9

7

2

84

konipas luční

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

1

konopka obecná

-

-

3

-

1

1

-

3

-

2

2

1

1

-

-

1

4

19

kos černý

-

3

8

7

1

5

9

5

9

7

8

10

5

1

2

5

8

93

králíček obecný

-

-

-

1

-

-

1

2

-

-

-

-

-

-

2

-

2

8

králíček ohnivý

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

1

kvíčala obecná

3

1

-

1

1

-

-

1

-

1

-

1

-

-

-

2

2

13

ledňáček říční

2

3

6

5

8

6

8

11

11

10

9

6

6

3

15

12

13

134

lejsek bělokrký

-

-

-

1

-

3

4

-

-

-

-

-

-

5

1

3

-

17

lejsek černohlavý

-

-

-

-

-

2

2

-

1

-

-

-

2

1

-

-

-

8

lejsek šedý

-

2

-

4

7

4

2

4

2

2

-

2

-

1

1

-

4

35

mlynařík dlouh.

-

-

-

-

-

-

-

5

-

1

-

6

-

-

-

-

-

12

moudivláček lužní

6

2

15

1

8

6

11

12

7

17

4

16

-

1

3

2

4

115

ostříž lesní

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

1

palašníček tamar.

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

1

pisík obecný

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

pěnice černohlavá

3

7

10

17

11

14

38

24

25

25

20

18

10

11

15

25

27

300

pěnice hnědokřídlá

-

3

2

2

4

1

2

9

3

7

2

7

2

3

6

8

5

66

pěnice pokřovní

2

6

7

3

5

10

9

11

6

5

1

2

1

5

4

5

2

84

pěnice slavíková

2

15

14

8

17

16

16

18

14

9

11

9

14

13

5

17

13

211

pěnkava obecná

1

10

2

10

15

12

10

28

-

5

11

4

2

1

2

4

-

117

pěvuška modrá

-

2

2

3

7

5

1

1

5

5

2

2

-

1

2

5

1

44

rákosník obecný

89

236

189

72

114

207

224

165

222

303

204

321

211

266

143

404

211

3581

rákosník proužkov.

41

91

81

39

65

51

93

127

85

118

55

107

47

76

53

149

53

1327

rákosník velký

6

5

6

2

3

6

10

15

4

13

8

15

11

26

11

16

7

164

rákosník zpěvný

24

217

58

52

56

114

56

78

37

27

24

27

8

13

5

14

9

819

rehek domácí

-

-

-

-

-

4

2

1

-

-

-

2

2

2

3

1

-

17

rehek zahradní

-

-

-

-

1

1

-

-

-

2

2

-

-

-

-

-

1

7

sedmihlásek hajní

-

3

1

4

1

4

3

4

1

1

-

1

1

1

2

2

2

31

slavík modráček

3

7

4

2

-

3

5

4

5

7

1

13

9

-

5

5

8

81

slavík obecný

-

-

3

-

-

-

-

-

-

-

-

2

-

-

-

1

-

6

sojka obecná

-

-

-

-

1

-

-

1

1

-

-

-

-

-

-

-

1

4

stehlík obecný

1

2

1

-

1

-

5

1

-

1

-

1

1

1

-

-

6

21

straka obecná

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

-

2

strakapoud malý

-

-

-

1

1

-

-

1

-

3

-

-

-

-

1

-

-

7

strakapoud velký

-

-

2

-

1

1

2

-

-

2

-

3

1

1

3

4

-

20

strnad obecný

6

2

11

3

10

8

2

38

6

28

17

12

10

2

6

10

10

181

strnad rákosní

43

33

33

22

27

43

40

72

17

40

17

26

46

23

43

51

18

594

střízlík obecný

-

-

-

3

1

1

-

1

-

4

1

2

3

-

2

3

-

21

sýkora babka

-

-

-

2

2

3

1

3

2

4

1

3

1

1

3

1

2

29

sýkora koňadra

1

9

4

13

23

18

15

25

6

30

39

17

17

24

12

19

7

279

sýkora lužní

-

4

1

2

2

3

2

7

2

5

4

4

4

2

5

1

1

49

sýkora modřinka

3

22

13

14

30

24

27

31

17

29

39

37

11

19

49

34

25

242

sýkora parukářka

-

1

-

-

-

1

-

-

-

3

1

-

1

-

4

1

1

13

sýkora uhelníček

-

-

1

1

-

2

2

-

3

4

1

-

-

-

5

4

-

23

sýkořice vousatá

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

7

-

-

-

-

-

7

šoupálek dlouhop.

-

1

1

-

2

2

2

2

2

4

-

3

-

3

2

1

1

26

šoupálek krátkop.

-

1

-

-

1

1

1

5

-

1

-

3

3

2

3

-

2

23

špaček obecný

-

1

4

1

-

-

-

5

16

-

-

-

-

-

10

-

1

38

ťuhýk obecný

3

9

2

2

1

4

4

13

-

1

1

1

3

-

4

2

-

50

ťuhýk šedý

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

vlaštovka obecná

102

399

130

20

146

95

28

300

250

101

186

170

141

80

68

29

60

2305

vrabec domácí

-

-

-

-

-

1

5

-

-

-

-

-

1

1

-

1

-

9

vrabec polní

7

3

7

4

1

12

47

76

5

9

3

5

4

1

19

6

-

209

zvonek zelený

-

6

2

1

-

-

-

-

-

3

9

2

-

1

1

-

-

25

zvonohlík zahradní

-

-

1

-

-

1

-

-

4

-

-

-

-

-

-

-

-

6

SUMA

368

1193

719

459

735

857

978

1447

1000

1051

881

1146

682

834

672

1120

698

14840

 

 

 

Zpětná hlášení

 

V průběhu kroužkovacích akcí byla pochopitelně kontrolována řada ptáků, kteří byli označeni v předešlých letech a to jak v rámci této odchytové akce, tak i doprovodného jarního, či podzimního monitoringu lokality. Zpětná hlášení v podobě opětovných odchytů, či cizích nálezů byla získána u těchto ptačích druhů: bekasina otavní, brhlík lesní, břehule říční, budníček menší, budníček větší, červenka obecná, hýl obecný, konipas horský, kos černý, ledňáček říční, lejsek bělokrký, mlynařík dlouhoocasý, moudivláček lužní, pěnice černohlavá, pěnice hnědokřídlá, pěnice slavíková, pěnkava obecná, pěvuška modrá, rákosník obecný, rákosník zpěvný, rákosník proužkovaný, rákosník velký, rehek zahradní, sedmihlásek hajní, slavík modráček, strakapoud velký, strnad obecný, strnad rákosní, sýkora babka, sýkora lužní, sýkora koňadra, sýkora modřinka, šoupálek dlouhoprstý, šoupálek krátkoprstý, vlaštovka obecná, vrabec polní a zvonek zelený.

 

Mezi zajímavé výsledky patří např. kontroly slavíka modráčka takřka po 6 letech od data kroužkování a rákosníka obecného 7 let po okroužkování. Zajímavý byl i odchyt mladých rákosníků obecných a proužkovaných, kteří byli okroužkováni v daném roce na hnízdě v Třeboňské pánvi.

 

Mezi nejzajímavější patří vždy kontroly ptáků s kroužky zahraničních kroužkovacích centrál. Za uplynulé období se podařilo odchytit řadu ptáků, jejichž přehled je uveden níže:

r. 1993 rákosník velký s kr. OZZANO, ITALY

rákosník velký s kr. HIDDENSEE, GERMANY

r. 1995 slavík modráček s kr. OZZANO, ITALY

zvonek zelený s kr. SEMPACH HELVETIA, SWITZERLAND

r. 2000 rákosník proužkovaný s kr. STOCKHOLM, SWEDEN

r. 2001 strnad rákosní s kr. ICONA MADRID, SPAIN

r. 2002 rákosník obecný s kr. SEMPACH HELVETIA, SWITZERLAND

r. 2004 břehule říční s kr. BUDAPEST, HUNGARY

r. 2006 rákosník obecný s kr. ICONA MADRID, SPAIN

r. 2008 rákosník proužkovaný s kr. ICONA MADRID, SPAIN

rákosník velký a rákosník proužkovaný s kr. st. GDANSK, POLAND

rákosník proužkovaný s kr. MUS. STOCKHOLM, SWEDEN

r. 2009 rákosník obecný s kr. BUDAPEST, HUNGARY

 

 

 

 

Některá zajímavá zpětná hlášení ptáků okroužkovaných v rámci odchytové akce:

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

PRAHA K 381157 2K 01.08.1994 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

+ 02.10.1994 Grosville, Manche, FRANCE 49°31´N 01°41´W

 

Ledňáček říční (Alcedo atthis)

PRAHA R 155298 1K 26.07.2008 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  21.08.2008 Trunvel, Finistere, FRANCE 47°53´N 4°21´W,

1407 km

 

Strakapoud velký (Dendrocopos major)

K 260 965 +1F 26.07.2004 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°31´N 14°43´E

k  18.05.2007 Košice, Tábor 49°20´N 14°44´E

 

Břehule říční (Riparia riparia)

PRAHA TC 46474 +1K 05.08.2006 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k   31.08.2007 Kesthely-Fénekpuszta, HUNGARY 46°43´N 17°15´E 348 km

 

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

PRAHA TX 24717 1k 01.08.2000 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°31´N 14°43´E

k  14.09.2000 Sumony, HUNGARY 45°58´N 17°56´E, 446 km

PRAHA S 403702 1k 02.08.2007 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°31´N 14°43´E

k  31.08.2007 Sumony, HUNGARY 45°58´N 17°56´E, 446 km

PRAHA S 312715 1K 02.08.2005 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  07.09.2007 Kesthely-Fénekpuszta, HUNGARY 46°43´N 17°15´E,

348 km

 

Červenka obecná (Erithacus rubecula)

PRAHA T 874944 1K 28.07.1998 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

X 22.11.1998 Entre Trebas et Ambialet, FRANCE 43°56´N 2°25´E,

1111 km

 

Slavík modráček (Luscinia svecica)

PRAHA TX 23127 +1F 29.08.2001 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  01.08.2007 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

 

PRAHA T 833354 1k 02.08.1996 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  12.07.2002 Sopřeč, Pardubice. 50°05´N 15°34´E, 101 km

 

Kos černý (Turdus merula)

PRAHA K 260980 1K 31.07.2005 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°31´N 14°43´E

x 13.10.2005 Serignan du Comtat, FRANCE 44°11´N 4°5´E, 946 km

 

Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)

PRAHA T 905821 +1F 30.07.1998 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  24.05.2000 Kothen, GERMANY 52°05´N 13°48´E, 310 km

 

PRAHA S 425708 1K 26.07.2008 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  06.08.2008 Kesthely-Fénekpuszta, HUNGARY 46°43´N 17°15´E,

348 km

 

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)

PRAHA T 750432 1k 28.07.1994 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°31´ 14°43´E

k  24.09.1994 Campanillas, Málaga, SPAIN 36°44´ 04°32´W

 

PRAHA T 784186 +1M 29.07.1997 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  04.05.2000 Ouali, Imzouren, MAROCO 35°10´N 3°52´W,

2183 km

 

PRAHA S 425704 1k 26.07.2008 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  09.09.2008 Motochal, Huelva, SPAIN 37°06´N 6°16´W,

2165 km

 

PRAHA T 794 166 1k 27.07.1999 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  02.08.2006 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ N 14°43´E

 

Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

PRAHA Z 773452 1k 04.08.2005 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

k  16.05.2006 Castellabate, ITALY 44°06´N 12°29´E, 608 km

 

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)

PRAHA TK 36395 1k 29.0.2009 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°31´N 14°43´E

k  18.09.2009 Sumony, HUNGARY 45°58´N 17°56´E, 446km

 

Pěnice slavíková (Sylvia borin)

PRAHA N 496 140 1k 30.07.2007 Planá nad Lužnicí, Tábor 4931´N 14°43´E

K  24.04.2008 Les Argilas, FRANCE 43°23´N 4°47´E, 1009 km

 

 

 

Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis)

PRAHA TX93316 1k 01.08.2002 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°31´N 14°43´E

x  05.09.2002 Bab Elzaytoon, LIBYA 32°00´N 24°05´E, 2080 km

 

Budníček menší (Phylloscopus collybita)

PRAHA P 99542 +1k 27.07.2008 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  20.10.2008 Vid, CROATIA 43°05´N 17°38´E, 731 km

 

Budníček větší (Phylloscopus trochilus)

PRAHA 80 052 1k 28.07.1994 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  02.08.1994 Stat. Mettnau, GERMANY 47°44´N 8°58´E, 625 km

 

Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)

PRAHA P 67225 1k 30.07.2002 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  04.02.2006 Posse Tivoli, ITALY 44°36´N 11°8´E, 593 km

 

PRAHA P 67255 1k 01.08.2002 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  04.02.2006 C. Fosso Zucca, ITALY 44°36´N 11°8´E, 593 km

 

Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)

PRAHA S 403 133 pull 17.06.2007 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  30.07.2008 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

 

Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus)

PRAHA TC 46483 +1k 28.07.2007 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  11.10.2007 Motz, Savoie, FRANCE 45°55´N 5°50´E, 766 km

 

PRAHA Z 355612 1k 29.07.1998 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  21.02.1999 Moiles, Isere, FRANCE 45°18´N 5°29´E, 828 km

 

PRAHA TX 93270 1k 29.07.2002 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´N 14°43´E

k  21.02.2003 Villamiroglio, ITALY 45°7´N 8°9´E, 682 km

 

MADRID L 486884 +1F 18.02.2001 Pina de Ebro, SPAIN 41°30´ 0°23´W

// 28.07.2001 Planá nad Lužnicí, Tábor 49°21´ 14°43´E

přidán kr. PRAHA N 419 939

k  25.11.2001 Pina de Ebro, SPAIN 41°30´N 0°23´W, 1480 km

 

Komentář k vybraným zpětným hlášením

 

Odchycená bekasina otavní byla střelena na pobřeží severní Francie.

Okroužkovaná samice strakapouda velkého byla kontrolována v souvislosti s nárazem ptáka do skleněné výplně dřevařské provozovny v sousední obci Košice. Pták se po krátké chvíli vrátil do přírody.

U rákosníků obecných dosažené výsledky korespondují s obecnými poznatky o tahu tohoto ptačího druhu jihozápadním směrem. Zajímavá jsou hlášení z jižního Španělska. Nejvzdálenější nález je z Maroka, kde byl pták střelen na cestě zpět na hnízdiště. Nejstarší opakovaně chycený pták měl věk 7 roků.

U rákosníků proužkovaných byla získána zpětná hlášení, jež jsou dokladem o tahu ptáků jak jihozápadním, tak i jihovýchodním směrem.

Zpětná hlášení získaná z kroužkování strnadů rákosních v podstatě postihla nejfrekventovanější zimoviště tohoto ptačího druhu a to jak území Pádské nížiny, tak jižní Francie. Za velmi zajímavý výsledek lze považovat případ samice strnada rákosního s kroužkem ICONA MADRID L 486884 zimující u řeky Ebro, která byla v létě zastižena v Plané nad Lužnicí a vrátila se zpět do Španělska přesně do místa okroužkování.

U zpětných hlášení získaných z kroužkování vlaštovek obecných je až překvapivá podobnost průběhu tahu mladých ptáků. Vlaštovky ze sledované lokality vesměs táhnou na jih přes Maďarsko.

U pěnic jsou dosud k dispozici pouze tři zahraniční zpětná hlášení. Podle výsledku kroužkování pěnice černohlavé, nálezu z Maďarska, lze dovodit, že populace z dané oblasti patří k převážné většině ptáků, kteří táhnou jihovýchodním směrem. Zpětné hlášení pěnice hnědokřídlé z Libye je druhým výsledkem z afrického kontinentu.

Zdánlivě nevýznamná kontrola kroužkovaného lejska bělokrkého je dalším dokladem stálosti populace tohoto ptačího druhu v místě. Pták byl okroužkován jako nevzletné mládě v budce cca 1 km od místa nálezu.

Zpětné hlášení budníčka menšího je z Chorvatska. Pták se vydal do zimoviště jihovýchodním směrem. Je pravděpodobné, že sledované území se patrně nachází v prostoru tahového předělu. Poněkud překvapivá je však rychlost tahu, která byla zjištěna u budníčka většího V 80 052, kde podle 625 km vzdáleného místa nálezu a data nálezu vychází, že pták letěl průměrně 125 km za den.

Zpětná hlášení moudivláčků lužních z hlediska směru tahu nejsou mimořádným zjištěním. Podle dat zjištěných nálezů lze soudit, že se jednalo o společný tah dvou ptáků.

Lokality ryb. Koberný a ryb. Hejtman se odlišují výměrou rákosin a také jejich typem. Na ryb. Koberný jsou rákosiny litorální, v užším pruhu, sítě jsou přístupné po lávkách. Rákosiny jsou lemovány porosty křovin, které se rozrůstají. Pravý břeh rybníka lemuje les. Na ryb. Hejtman jsou rákosiny terestrické, na vyhrnutém sedimentu a zasahují jen k hraně vodní hladiny. Hejtman s lesem sousedí u st. č. 10.

Srovnání ornitocenóz ukázalo, že typ rákosin nemá na složení avifauny v daném místě velký vliv. Podle dosavadních poznatků oproti obecnému očekávání byla terestrická rákosina Hejtmanu druhově poněkud bohatší, než rákosiny Koberného. Na Hejtmanu byla třeba chycena převážná většina cvrčilek a to zřejmě z důvodu nižšího umístění spodní hrany sítí oproti lokalitě na Koberném, kde by hrozilo utonutí ptáků. Díky prorůstání rákosin křovinami na ryb. Koberném se zvyšuje riziko predace, typicky rákosinové druhy poněkud ustupují a dávají přednost i třeba terestrické rákosině Hejtmanu. Na druhé straně se s rozrůstáním křovin na ryb. Koberný v této lokalitě zvýšily počty chytaných budníčků, červenek a pěnic. Sörensenův index podobnosti vykazoval určité výkyvy, ale ve většině případů se pohyboval na spodní hranici silné podobnosti, což dokazuje jen malou rozdílnost mezi lokalitami. Do určité míry se projevil vliv okrajových křovin na společenstva rákosin. Na četný výskyt druhů vázaných na křoviny na lokalitě Hejtman mají vliv jednak těsné sousedství lesa, porosty šíje vedoucí na ostrovní rezervaci Markéta, zarostlé zaústění Boreckého potoka do rybníka a ostrůvky křovin v louce na jižní straně Hejtmanu.

Z rákosinových druhů odpovídá plošnému zastoupení rákosin na obou rybnících pouze populace rákosníka proužkovaného a strnada rákosního, tedy druhů, které jsou schopny využívat i maloplošné rákosiny, a proto jim zřejmě nevadí zarůstání křovinami.

Vzhledem k tomu, že rákosinové porosty na sledovaných rybnících nejsou příliš velké, předpokládáme, že rákosníci velcí zde pravděpodobně nehnízdí, popř. hnízdí ojediněle. Chytaní ptáci jsou již protahujícími jedinci z jiných lokalit ČR, či ze zahraničí. Kontrolovaní ptáci tedy byli zastiženi na tahové cestě.

Na lokalitě nehnízdí ani moudivláčci lužní. V roce 1994 byly sice na sousedním Strkovském rybníku nalezeny zbytky hnízda, ale další doklad o přímém hnízdění nebyl zjištěn. V roce 2008 byl kontrolován mladý pták, který byl původem z okresu České Budějovice.

V průběhu let byl zaznamenán snižující se počet nocujících vlaštovek obecných. Vlaštovky rákosin obou rybníků využívají tradičně jako nocoviště bez specifických nároků. Snižující se počty chytaných ptáků jsou patrně zapříčiněny jednak nepříznivými klimatickými podmínkami (v řadě případů v době odchytu nebyla ještě vyvedena mláďata z druhého hnízdění). Jedna z dalších obecných příčin bude mít patrně souvislost se zhoršujícími se podmínkami hnízdění ve vazbě na redukci chovů hospodářských zvířat.

Od roku 2004 se do určité míry navýšil odchyt břehulí říčních, což lze dát do určité vazby se vznikem hnízdní kolonie v pískovně na lokalitě Planá nad Lužnicí – Hůrka, která je vzdálena cca 1,5 km. Skutečnost, že část ptáků z pískovny zalétává lovit na Hejtman a Koberný, potvrdily kontroly několika kroužkovanců.

V roce 2009 byla cca v polovině rybníka Koberný v rámci realizace dálnice D 3 zahájena stavba mostu přes tento rybník. Vytýčení prostoru staveniště si vyžádalo úpravu v řešení odchytového stanoviště č. 3 a posun odchytového stanoviště č. 4 o cca 20 m směrem k hrázi. Ovlivnění poměrů na lokalitě vlastní stavbou a následným provozem bude předmětem dalšího sledování.

 

Závěr

 

V rámci ornitologických odchytových akci na ryb. Koberný a Hejtman v Plané nad Lužnicí bylo za období 1993 – 2009 nově okroužkováno 14 840 exemplářů 75 ptačích druhů. Odchyt probíhal především v rákosinových porostech uvedených rybníků, doplňková odchytová stanoviště byla v příbřežních křovinách, na Boreckém potoce a v lese Malá Hůrka. Celková délka použitých sítí se ustálila na 244 m. Získané výsledky odchytu ptáků odráží změny, ke kterým na sledovaných lokalitách postupně docházelo. Na rybníku Hejtman bylo v roce 2000 zamezeno zaplavování středové rákosiny z jižního směru, rákosina je terestrická. Na rybníku Koberný dochází jednak k pozvolnému rozšiřování rákosin směrem do luk jižního břehu a především se zde výrazně zvyšuje podíl pobřežních křovin. Změny lokalit se odráží i na složení avifauny.

Rozdílné počty chycených ptáků v jednotlivých letech jsou odrazem úspěšnosti hnízdění v daných letech. Na výsledek měly vliv i klimatické podmínky v průběhu odchytu.

Na základě dosavadních výsledků kroužkování lze dovodit, že ryb. Hejtman a ryb. Koberný jsou důležitými body na tahových cestách řady tažných druhů. Odchytová akce je pořádána v době, kdy již začíná tah ptáků do zimovišť. Potvrzuje to řada kontrol ptáků s kroužky zahraničních kroužkovcích centrál, tak i z ČR i rozbor retrapů chytaných v daném roce v rámci kroužkovací akce..

 

 

Summary

 

The ornithological ringing camp at fishponds Koberný and Hejtman close to the town Planá nad Lužnicí (49,29 N 14,43 E) has been running since 1993. The program has also important educational aspect.

In total, 14 840 individuals of 75 bird species were ringed in the period 1993 – 2009. The catching was mostly done in the reed on the shore of the mentioned fishponds and on additional catching spots in the bush at the Borecký stream and in the woods. The total length of mist nets was 244 m.

The majority of birds caught were reedbed species: Reed Warbler (Acrocephalus scirpaceus), Marsh Warbler (Acrocephalus palustris), Sedge Warbler (Acrocephalus shoenobaenus) and Reed Bunting (Emberiza schoeniclus). We also caught high numbers of Chiffchaffs (Phylloscopus collybita) because of the increasing coverage of bushes in the area. The locality is also important roosting site of Swallows (Hirundo rustica). The changes in abundance of ringed species mirror changes in the plant distribution. The reedbeds at the Hejtman fishpond are changed to terrestrial since 2000. Reedbeds at the fishpond Koberný have been spreading to the meadow habitats (terrestrial phase) and also the rate of shore plants is markedly increasing.

We expected that the fishponds Hejtman and Koberný are important stopover site for many migrating species. The ringing program is running in the peak of migration of reedbed species. It is confirmed by recoveries of birds ringed by foreign as well as Czech ringers.

 

 

Autoři:

 

Ing. Jan Fišer, Kozmice 27, 391 55 Chýnov Město Tábor, odbor životního

prostředí MěÚ Tábor

jan.fiser@mutabor.cz

 

Josef Jahelka, Hanojská 2831, 390 05 Tábor Město Tábor, odbor životního prostředí

MěÚ Tábor

josef.jahelka@mutabor.cz

 

 

 

 

Zpět