Mapování hnízdních doupných stromů 2012
Mapování hnízdních doupných stromů na území revírů LČR s.p. LS Tábor za rok 2012
-
Úvod
V rámci uplatňování ochrany lesa biologickou formou sehrávají důležitou roli ptáci hnízdící v dutinách. V zájmu ochrany lesních porostů projevuje státní podnik Lesy ČR Hradec Králové zájem o podporu přirozených hnízdních možností ptáků, určitou ochranou dutinových stromů. Na základě dohody s Lesy LČR LS Tábor byla zajišťována inventarizace stromů s dutinami v lokalitách, kde byly v minulosti vyvěšeny ptačí budky. Sledování tak probíhalo do jisté míry souběžně. V roce 2012 bylo vyhledávání přirozených dutin prováděno v podstatě především liniovou metodou, kde linie sledování kopírovala soustavu budek, či hlavních cest Pro vybrané ptačí druhy je přítomnost dutin, ať už přirozených, či umělých, limitujícím faktorem pro možnost hnízdění, a tím je dána i působnost těchto ptáků v předmětných lokalitách se všemi s tím spojenými projevy.
1.1 Obecné údaje:
Pokud jde o způsob hnízdění, je možno bez ohledu na systematické zařazení ptačích druhů rozdělit ptáky na volně hnízdící a dutinové, kromě nevelkého počtu druhů se speciálními způsoby budování hnízd.
Druhy hnízdící v dutinách tvoří významnou složku ptačích společenstev, především lesních ekosystémů, parků, zahrad, či stromových koridorů ve volné krajině. V lesích, které se svým charakterem přibližují lesům přirozeným, jsou často mezi ptáky skupinou dominantní, stejně jako všude tam, kde je relativní dostatek dutinových stromů – ve starých sadech, parcích či na rybničních hrázích. Bohužel, právě tyto biotopy jsou v krajině neustále omezovány a jejich podíl klesá. Tím mizí i vhodné hnízdní možnosti pro ptáky hnízdící v dutinách.
1.2 Ptáci hnízdící v dutinách a polodutinách
Ptačí druhy, které si vytváří hnízdní dutiny samostatně: datel černý, žluna zelená a šedá, strakapoudi. Brhlík lesní a některé sýkory si do určité míry dovedou upravit k hnízdění určité přírodní polodutiny apod., ale toto jsou okrajové případy.
Ostatní druhy hnízdící v dutinách jsou tedy na dutinách vytvořených přírodním způsobem: (vyhníváním větví, vyhnití částí kmenů apod.), jako i způsoby vytvořenými dutinovými ptáky, jak bylo uvedeno výše, zcela závislí.
Závislé ptačí druhy: krutihlav obecný, rehek domácí, rehek zahradní, brhlík lesní, šoupálek krátkoprstý, šoupálek dlouhoprstý, vrabec polní, lejsek bělokrký, lejsek černohlavý, lejsek malý, sýkora koňadra, sýkora uhelníček, sýkora modřinka, sýkora parukářka, sýkora babka, sýkora lužní, špaček obecný, holub doupňák, kavka obecná. Byla zde i zastižena nejednou červenka obecná. Ze sov jsou to: kulíšek nejmenší, puštík obecný, sýc rousný.
Je potřebné poznamenat, že některým ptačím druhům postačí i polodutiny vytvořené třeba z odchlíplé kůry u kmenů, poloztrouchnivělé, polorozbořené pařezy, kořenové spleti u pařezů, hnízdní prostory vytvořené z přeražených kmenů apod. Tyto hnízdní příležitosti využívají především oba druhy šoupálků, rehci domácí, někdy i konipasi, červenky obecné, sýkory uhelníčci, lejsci šedí, popř. vrabci.
-
-
Ptáci v ochraně lesa
-
Ptačím druhům se v české lesnické literatuře nevěnuje příliš pozornosti. Jedinou výjimkou je kniha Dr. Pfeffra Ochrana lesů. V ní píše: „Ptáci mohou pomoci v biologickém boji pouze tam, kde jejich počet je s to během krátké doby zdecimovat přemnoženou populaci škůdce, tj. v porostech, kde se mohou trvale výhodně usídlit a vyživovat.“
2 Metodika
2.1 Teoretické metody vyhledávání doupných stromů
Ohledem na absenci oficiálního metodického materiálu je pro evidenci a vyhledávání dutin možno uplatnit tyto pracovní formy:
a) Metoda liniová: záznam zjištěných dutin při pochůzkách stanovených pochůzkových tras.
b)Vlastní vyhledávání: systematické i opakované prohledávání vybraných porostů nejlépe síťovou metodou – tzn. prošetření lokality v úzkých pásech porostu tak, aby byl stav důkladně prověřen.
Daná metoda by měla být, co se týče zjištění kvantifikace asi metodou, blížící se max. pravděpodobnosti počtu případů na dané lokalitě. Metodu však lze uplatňovat jen u malých výměr porostů, nebo tam, kde je cílem nalezení specifického ptačího druhu (sýc rousný, holub doupňák apod.).
c) Kombinovaná metoda: Záznam zjištěných dutin z pochůzkové trasy s rozšířeným pozorováním určitých vybraných lokalit.
Je pochopitelné, že daná metoda zvyšuje pravděpodobnost zjištění počtů dutin na lokalitě.
2.1.1 Poznámky k vyhledávání dutin:
Teritoriální způsob vyhledávání dutin: Kritériem pro vyhledávání není pouze stáří porostů, neb i v mladých kulturách byla ponechána celá řada soliterních, starých ( tím potenciálně i doupných) stromů (většinou duby, modříny, buky, borovice) - výstavky.
2.1.2 Období vyhledávání dutin:
Pro vyhledávání dutin by v zájmu úspěšnosti byl nejpřirozeněji interval od poloviny dubna do konce června, to je po stránce hnízdní akčnosti nejfrekventovanější období, kdy díky aktivním hnízdním projevům ptáků lze existenci řady dutin a to i ve vysokých (větvových) partiích stromů lze dutiny zjistit. Dalším příhodným časovým obdobím je, kdy listnaté stromy jsou již bez listí a obnaží se tak kmeny i větvoví.
-
-
Označování doupných stromů
-
Perspektivní doupné stromy se po dohodě s pracovníkem LČR označují modrým trojúhelníkem na kůru daného stromu, kde strana trojúhelníka by měla mít min. 7 cm – viz metodika Dr. J. Koleček.
-
Realizační část
-
Základní údaje o mapování přirozených ptačích dutin v revírech LČR s.p. LS Tábor
-
V roce 2012 byla prováděna inventarizace přirozených ptačích dutin v lokalitách Lesy ČR s.p. Hradec Králové LS Tábor:
1. Sepekov – lesní celek „Chlum“
-
Božetice lesní celek „Bečov“
-
Turovecký les, lesní celek „Doubrava“
-
Vranovsko lesní celek mezi Zárybničnou Lhotou a Hlinicí u Tábora
a to pro „Chlum“ a „Bečov“ v zásadě na liniích, kde jsou vyvěšeny umělé ptačí budky, dále v porostech odpovídajícího stáří, dá-li se to tak vyjádřit v porostech navazujících – tzn. dalších lesních celcích.
3.2 Aplikovaná metodika vyhledávání stromů s dutinami ve vybraných revírech LČR, s.p. LS Tábor
Vyhledávání stromů s dutinami bylo prováděno v období: duben – listopad 2012 v podstatě dvoufázově. V aktivním hnízdním období byly prováděny pochůzky po liniích vyvěšených ptačích budek a dutiny přirozené byly vyhledávány souběžně. Daná forma vyhledávání doupných stromů byla pak doplněna o prohlídky porostů sousedících s liniemi budek a to v mimohnízdním období.
-
Vyhodnocení
4.1
V roce 2012 byl na výše vypsaných lokalitách prováděn první oficiální soupis stromů s dutinami ve vybraných revírech. Žádné matematické - statistické vyhodnocení sledování se ale neprovádělo.
Závěry lze shrnout zhruba do těchto bodů:
-
Počet doupných stromů obecně stoupá se stářím porostů, s jejich druhovou diversitou do určité míry v závislosti na podílu listnatých stromů.
-
V mladých kulturách byla ponechána celá řada soliterních, starých (tím potenciálně i doupných) stromů, druhově k nim patří především: duby, lípy, javory, borovice, buky, méně již modříny.
-
V porostech smrkových monokultur byly zjišťovány dutiny jen v malých počtech. Tyto dutiny ve smrcích byly zpravidla vytesány strakapoudy, dutiny jiného původu jsou vzácné.
4.2 Výsledky vyhledávání stromů s dutinami:
Výsledky z vyhledávání stromů s dutinami jsou inventarizovány tabelárně a současně se u každé dutiny, či skupiny dutin se zaznamenalo místo do porostních map aby bylo identifikovatelné a dohledatelné. Nová data byla číselně zaznamenávána.
Do tabulky byly zařazeny tyto údaje:
-
-
-
identifikační číslo (identifikace místa versus záznam do mapy)
-
druh stromu
-
typ dutiny (čtyři velikosti: datel, špačník (strakapoud), sýkora, ostatní (i polodutina apod.))
-
počet zjištěných otvorů (otvory jednotlivé nebo i celé skupiny)
-
výška zjištěné dutiny, popřípadě odhadnuté výškové rozmezí u skupiny otvorů (v metrech)
-
směrování otvorů dle světových stran
-
specifikace místa (dle lesnických map)
-
poznámka (zjištěná data o aktuálním využití dutiny, stav stromu, porostu atd.)
-
-
Za tabelární část byl v některých případech zařazen krátký komentář k charakteristice lokality, k nálezům a především byly v souhrnu presentovány návrhy formy ochrany doupných stromů. V závislosti na formě a možnostech zachování nalezených doupných stromů se navrhovala jejich případná signifikace. Předpokládá se, že ale další kroky, opatření budou konkrétně projednána s odpovědným pracovníkem LČR s.p. LS Tábor.
Nálezy byly zaneseny do porostních map, které budou předány LČR s.p. LS Tábor.
-
-
-
Lokalita 01: Sepekov – lesní celek Chlum
-
-
Lokalita Chlum |
||||||
|
|
|
|
|
|
|
Číslo |
Porost |
Dřevina |
Výška v m |
Velikost v cm |
Počet otvorů |
Poznámka |
CH1 |
926C8 |
SM |
2 |
4 |
2 |
|
CH2 |
919A9 |
SM |
4 |
4 |
1 |
|
CH3 |
918C8 |
JS |
7 |
6 |
1 |
|
CH4 |
918C5 |
BK |
8 |
3,5 |
1 |
|
CH5 |
918B3 |
OL |
4 až 6 |
4 |
3 |
|
CH6 |
918B5 |
OL |
6 |
4 |
2 |
|
CH7 |
918B5 |
OL |
6 |
4 |
1 |
|
CH8 |
918B5 |
OL |
6 |
4 |
1 |
|
CH9 |
918B5 |
VR |
3 |
5 |
1 |
|
CH10 |
918D7 |
JS |
5 |
3,5 |
1 |
|
CH11 |
918D5 |
VR |
6 až 8 |
4 |
4 |
|
CH12 |
921A14 |
VR |
4 |
4 |
1 |
|
CH13 |
921B15 |
VR |
4 až 5 |
4 |
4 |
|
Tato trasa v podstatě kopíruje stávající trasu budek, která je však umístěna pouze podél hlavní lesní cesty. Proto byly dutiny vyhledávány i v jiných porostech. Nejvíce dutin se nachází v břehových porostech u rybníka Chobot.
-
-
-
Lokalita 02: Božetice – lesní celek Bečov
-
-
Lokalita Bečov |
||||||
Číslo |
Porost |
Dřevina |
Výška v m |
Velikost v cm |
Počet otvoů |
Poznámka |
B1 |
907E3b |
JS |
8 |
5 |
4 |
|
B2 |
907E10 |
SM |
2 |
4 |
1 |
|
B3 |
907E10 |
BK |
7 |
4,5 |
1 |
|
B4 |
907E10 |
BK |
12 |
6 |
2 |
|
B5 |
906B9 |
SM |
1,5 až 4 |
4 |
3 |
|
B6 |
906B9 |
DB |
3 |
3,5 |
1 |
|
B7 |
906B9 |
BK |
7 |
4 |
1 |
|
B8 |
906B9 |
BK |
8 |
4,5 |
1 |
|
Na této lokalitě byly cíleně procházeny nejstarší porosty, avšak i přes jejich stáří bylo nalezeno pouze 8 dutin.
4.2.3 Lokalita 03: Doubrava ( k.ú. Bítov u Chýnova“
Lokalita Doubrava |
||||||
Ev.Číslo |
Porost |
Dřevina |
Výška v m |
Velikost v cm |
Počet otvoů |
Poznámka |
D1 |
308C13 |
BO |
4 až 18 |
různé |
x |
|
D2 |
307B12 |
BO |
16 |
špa |
1 |
|
-
-
-
Lokalita 04: Vranovsko k.ú. Hlinice u Tábora
-
-
Lokalita Vranovsko |
||||||
Číslo |
Porost |
Dřevina |
Výška v m |
Velikost v cm |
Počet otvoů |
Poznámka |
V1 |
114E11 |
JS |
8 |
5 |
4 |
|
V2 |
114E11 |
SM |
2 |
4 |
1 |
|
V3 |
113C11 |
BK |
7 |
4,5 |
1 |
|
-
Diskuse a závěr
V průběhu roku 2012 a za použití i poznatků z předchozích sezón byl proveden určitý soupis zjištěných stromů s dutinami ve vybraných lokalitách revírů LČR, s.p. LS Tábor. Počty a podrobnosti vyplývají z tabulek pro jednotlivé lokality a ze zákresů jednotlivých případů do porostních lesnických map. V prvé fázi vyhledávání stromů s dutinami bylo na lokalitě „Bečov“ zjištěno 13 stromů s dutinami , na lokalitě „Chlum“ to bylo 8 stromů. Tyto počty byly zjištěny především díky velké rozloze porostů, na lokalitě Chlum díky pobřežním porostům u potoka. Lokality Doubrava a Vranovsko byly četností podstatně chudší i když se předpokládalo, že se objeví dutiny především ve starých dubových porostech.
.
Obecně, tak jak již bylo předurčeno, v porostech monokulturního charakteru byly dutinové stromy nalézány sporadicky, počty stromů s dutinami se zvyšovaly a to se stářím porostů a s druhovou diversitou.
Zjištěný výčet doupných stromů s ohledem na charakter sledování nelze v žádném případě považovat za úplný, kompletní, vyčerpávající a předpokládá se, že další zjištěné poznatky budou do materiálu postupně doplňovány.
Na základě získaných údajů se do perspektivy a v zájmu zachování stromů s přirozenými dutinami dospívá k těmto závěrům:
-
dutinové stromy v porostech bez zvláštního hospodářského významu (mokřiny, litorální porosty nádrží, břehové porosty vodotečí atd.), kde se jedná především o porosty olší, vrb, jív, bříz apod. není potřebné označovat, po stránce ochrany nikterak akcentovat, vývoj ponechat bez jakýchkoliv zásahů
-
u probírkových porostů středního věku, kde lze předpokládat pouze výchovné zásahy, se provede v zájmu zachování doupných stromů jejich označení tak, aby v případě hospodářské činnosti zůstaly, pakliže to bude možné, dané označené stromy zachovány co možná nejdelší dobu
-
u porostů mýtného věku se doporučuje zachování doupných stromů, (výstavky) jednotlivé nálezy však budou projednány s odborným pracovníkem LČR s.p. a podle výsledku jednání se provede značení stromů, popř. strom zůstane bez značky
Nedostatek přirozených dutin může být do určité míry kompenzován vyvěšováním umělých ptačích dutin. Při jejich aplikaci je však nutné mít na paměti, že jde o řešení pouze náhradní. Hlavním cílem by měla být ochrana starých doupných stromů a porostů a zvyšování jejich podílu v krajině. Tomu se však musí přizpůsobit především způsoby hospodaření. Ochrana starých stromů se tak např. v lesních ekosystémech stává jednou z priorit při zvyšování jejich ekologické stability a biologické rozmanitosti, či při zavádění nových, ekologicky šetrných způsobů lesního hospodářství.
Vedoucí pracovního kolektivu: Josef Brož
12.11.2012