Epizoda z ptačí říše
V rámci zajišťování integrované ochrany lesů byla v táborských příměstských
lesních komplexech „Pintovka“ a „Chlum“přijata biologická forma ochrany porostů –
podpora hnízdění ptáků hnízdících v dutinách. Do předmětných lokalit bylo instalováno
několik desítek ptačích budek rozdílných typů. Stav budek je pravidelně monitorován. U
vybraných ptačích druhů se provádí kroužkování mláďat, popř i dospělých ptáků.
Předmětem dlouhodobého sledování je především hnízdění populace lejska bělokrkého
v jehož rámci bylo kroužkováním ptáků dosažena řada zajímavých výsledků.
Monitoring instalovaných ptačích budek probíhal i v letošním roce a v lesním celku
Pintovka jsme se setkali zajímavým nálezem. Na levém břehu řeky Lužnice v budce č. 507
byla v hnízdě zjištěna mláďata dvou rozdílných ptačích druhů a to sýkor uhelníčků a lejsků
bělokrkých. V hnízdě tvořeným především mechem a srstí (sýkoří hnízdo) byla konkrétně 3
mláďata lejsků bělokrkých a 4 mladí uhelníčci. V hnízdě byla dále 3 neoplozená vejce
uhelníčků. Překvapivé bylo, že o celé osazenstvo budky se staral pár sýkor uhelníčků.
Jak již bylo uvedeno populační dynamika ptáků závisí jednak na potravní nabídce, ale
k dalším rozhodujícím faktorům pro úspěšný průběh reprodukčního cyklu je i existence
vhodných hnízdišť. Úbytek hnízdních možností ptáků hnízdících v dutinách je stále větší a
situace se každým rokem zhoršuje. V rámci monitoringu budek jsme se nejednou setkali s
důkazy o probíhajících zápasech o vhodná hnízdiště. Ptáci, kteří jsou u nás stálí ( brhlíci
lesní, šoupálci apod.) obsazují vhodná hnízdiště - dutiny ještě před příletem ptáků tažných
(krutihlavové, lejsci) a poté v některých případech dochází k boji o hnízdní dutinu. Nejednou
jsme našli, že např. pár brhlíků, který se v budce zabydlel jako první, byl vypuzen např.
lejsky, kteří zastlali původní hnízdo novým materiálem, upletli hnízdo a vyvedli mladé. Není
výjimkou, že pár krutihlavů obecných vracející se s opožděním z afrických zimovišť při
hledání vhodného hnízdiště vystrnadil původní obyvatele budky – sýkory modřinky a tak se
na původním hnízdním podkladu hnízda sýkory objevila bílá vajíčka, z nichž se po 14 dnech
vylíhli mladí krutihlavové.
Domníváme se, že v případě budky č. 507 došlo asi k podobnému konkurenčnímu
souboji o hnízdní dutinu snad jen s tím, rozdílem, že pár lejsků bělokrkých nedokázal
původní obyvatele budky vypudit. Samice lejska bělokrkého v tísni snesla vajíčka k snůšce
uhelníčků. Uhelníčci své hnízdiště uhájili a pečlivě se starali o celé osazenstvo hnízda.
Ing. František Vališ, Josef Jahelka
